Já, pisálek (2)

10. srpna 2014 v 15:07 | Marille
Zdarec přátelé! Možná jsem se zmiňovala - ale jak se znám, tak spíš ne xD - o tom, že jedu na tábor. Na ten tábor jsem odjela včera a vracím se 23. srpna někdy odpoledne (a hned 24. jedu na adapťák x_x), z čehož vyplývá, že všechny články, které se tu mezi těmihle datumy budou objevovat, budou přednastavené. Páč tábor máme hezky uprostřed lesa, wifinu nechytnu, ani kdybych se na hlavu stavěla, tudíž všechny svoje komentovací povinnosti doženu někdy v brzké (nebo ve vzdálené) budoucnusti :D Články jsem bohužel stihla přednastavit jenom čtyři, pak už jsme museli jet x_x Celá Marillka - všechno dělá na poslední chvíli a pak nikdy nic nestíhá >.< Takže prostě ten první týden se to tu bude celkem hýbat, ten druhý tu bude již tradičně pořádně mrtvo :D Až se vrátím, máte právě mě kopnout :D Ale teď už konec vykecávání, mám tu pro vás druhý den pisálka ^-^ Užijte si ho!
Marillka



2) moje první příběhy
- Jak se jmenoval tvůj první sepsaný příběh?
Tak úplně původně jsem tomu říkala prostě "Příběh Leny Lotar", podle hlavní hrdinky a pak jsem to změnila na "Zrádce krve" :D Děsně epický, co? :D
- Dokončil/a jsi ho?
Ne-e :D Ale žádná škoda to není, byla to fakt hrozná kravina :D
- O čem byl?
Jak už jsem psala, byl o pozemské holce jménem Leny, která jednoho dne náhodou narazí na čarodějku z jiné dimenze, na kterou zrovna útočila nestvůra. Leny tu holku zachrání pomocí schopností, o nichž ani nevěděla. Ta holka, jménem Layla mimochodem, jí pak vezme na speciální školu pro čarodějky v jiné dimenzi, kde si Leny najde partu kámošek a potom společně chvilku jenom tak chouraj po okolí, než na Leny zaútočí partička vojáků a málem ji zabijou, ale naštěstí ji zachrání elf jménem Erik. Asi tak daleko jsem se dostala :D Potom se měla dozvědět, že ti vojáci sloužili nějakému zlému králi, který zrovna unesl a zabil její mamku a že chce abít i Leny. A Leny se potom s kámoškama vydá hledat svoje ztracené dvojče, o kterém se dozví od nějaké trhlé věštkyně, aby s jeho pomocí a pomocí svých kámošek mohla toho zloducha porazit :D Nakonec se jim to i povede, samozřejmě bude předcházet epická bitva, při který umřou řekněme tak dvě její kámošky a její velká láska, takže to nakonec zase takový happy end nebude, ale každopádně dobro vyhraje, zlo bude potrestáno a tadá, všichni žili šťastně a spokojeně až do smrti xD Tak nějak to mělo vypadat :D
- Co tě vedlo k tomu, že jsi ho sepsal/a a nenechal/a jen tak povalovat ve své hlavě?
Já ani nevím :D Prostě se mi jednoho dne chtělo něco opravdu napsat, no ^.^
- Jestli ten příběh ještě máš, vlož sem nějakou ukázku
Snažila jsem se vybrat něco, co nebude znít hloupě a bude dávat smysl :D Bohužel ta takových částí moc není, tak jsem vzala aspoň tohle :D

V den odjezdu jsem vzala všechna zavazadla a vláčela je z domu, ale Layla nad tím zakroutila hlavou a udělala nad mými kufry složité gesto a najednou tam ležel jeden nepříliš velký batůžek. "Kde je zbytek mých věcí?" zeptala jsem se, tak trochu zděšeně.
"Jenom klid, je to jen zmenšené a odlehčené. No a teď si pospěš, musíme na autobus," řekla s klidem Layla. Autobus jsme nakonec dobíhali, ale to mi nevadilo, už jsem se nemohla dočkat. Třásla jsem se napětím. Z autobusu jsme vystoupili kousek za městem, tam už na nás čekal vysoký muž, s černými vlasy a hnědýma očima, s ostře řezanými rysy a ledově klidným výrazem, měl přes sebe přehozený černý plášť a v ruce držel nějakou hůl. Jakmile nás spatřil, mírně se usmál a musím uznat, že při tom vypadal dost dobře. Pokývl směrem k Layle a potom promluvil tvrdým a chladným hlasem až mě zamrazilo: "Zdravím dámy, už tu na vás čekám velmi dlouho."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Roxanne I. Flamytail Roxanne I. Flamytail | Web | 25. srpna 2014 v 12:32 | Reagovat

Páni, proč mi to připadá tak nostalgický? Hrozně mi to připomíná moje začátky, když jsem vykrádala Eragona :D. Ale je to celkem fajn, na to, že ti bylo kolik... jedenáct? (teď zním strašně nafoukaně, sakryš... znít nafoukaně nebyl účel!)
Název je úžasně epický XD! Ale to už asi k těm začátkům patří, nu což... ^w^
Nic proti, ale z té ukázky jsem chytla hrozný výtlem. To je tak... nostalgický! (le Rox logic) A jakej jsi od toho udělala krok... (teď zním taky dost povýšeně... opakuji, není účel!)

2 Marille Marille | Web | 27. srpna 2014 v 16:18 | Reagovat

[1]: Každej na začátku nejspíš někoho vykrádal :D Vlastně mi bylo deset, ale to není vůbec žádná omluva :D
Taky se mi doteď líbí :3 Škoda že ten příběh je to, co je x_x Nebo spíš byl :D
Však jen se zasměj na snažením naivní desetileté holky, proč ne xD Taky mám pocit, že jsem se od té doby docela posunula (ups, taky nezním nejskromněji, co? :D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama